December 2017

hřbitov

31. december 2017 at 23:08 | Shadow |  Photography

hroby

31. december 2017 at 23:04 | Shadow |  Photography

Černá Růže

30. december 2017 at 0:08 | Shadow |  Short stories
Přezdívalo se ji Černá Růže. Růže díky jejímu jménu a černá, protože chodila jen v černé. Byla moc smutná a za celý její život tolik bolesti, kterou už nedávala. Tolik toho ztratila. Jestli to vůbec měla? Neměla nic. Avšak našla si pár kamarádů. Měla nejlepší kamarádku a brali se jako sestry. Jenže byla moc nemocná a moc se bála, že svoji sestřičku ztratí. Už ji zemřelo hodně lidí a na lásku a vztahy ne.á vůbec štěstí. Lidè ji zničili a s úsměvem ničili dále a měli z toho velkou srandu. Měla za sebou dost pokusů o sebevraždu. Prožila párkrát svou vlastní smrt. Jedině smrt ji dala to co celý svůj život hledala. Ano jedině ve smrti našla tu volnost od všeho a zapomění na vše a především vytoužený klid po, kterém tolik toužila. Smrt ji vzala dost lidí. Ale oni ji tam nepustili. Při jejím posledním pokusu ji andělé přivedli zpět k životu i s její láskou. Ano její láska je mrtvá. Moc ty odchody bolí. Zemřela ji i přítelkyně na začátku jejich vztahu. Bojí se mít někoho ráda. Její nejbližší umírají. Připadá si jako Anděl Smrti všude kolem ni je bolest, neštěstí a především smrt.

Nechápala to. Proč ji všichni umírají? Ti, které miluje nejvíce? Ti pro které žije? Spíše žila už jsou po smrti, ale její čas prý ještě nepřišel to ji deprimovalo ještě více protože ji z onoho prostoru vždy vykopnou se slovy " Ještě nepřišel tvůj čas" tyto slova nenávidí celým svým srdcem. Chce kurva umřít!! Chce ukončit tu příšernou bolest co ji tam ničí jako žíravina uprostřed nejího těla. Zabíjí ji to. Ví, že ji to jednou zabije její bolest a žal. Její tělo umírá. Chřadne. Umírá jako růže květy ve váze na okně. Jako růže bez vody. Je tak moc zoufalá už neví co má dělat. Zkusila vše, ale marně. Vždy se ji vše posere a ona je tak vyčerpaná. Že svůj boj vzává a nechává své tělo padnout. Avšak hmotné tělo je jen pouhá schránka. Tělo zemře, ale duše ne. Duše si vytvoří novou schránku. Ale taky se ta duše může rozhodnout zda se nechá zničit a přestat existovat či zůstane v astrálu či se znovu narodí. Ovšem toto platí jen pro ty co nejsou proklety. Především pro lidi, protože ten zbytek nepochází z toho lidského světa, takže i kdyby tělo zemřelo tak duše by existovala dále. Navíc ona by se hnrd vrátila je totiž démonický upír.



Další svíce

29. december 2017 at 23:34 | Shadow |  Deep poems
Jsem mrtvá jako duch prolínající temnotu
Jako plamen svíce co zhasíná
Poslouchajíc tu temnoty notu
Světlo s temnotou se protíná

Svíce rudé jako krev vyhasli
Jako vaše životy
Jsem další svíce v pořadí ke smrti mne dohnali
V srdci ostnaté hroty

Srdce puklo jako lebka po ráně ocelovou tyčí
Výhled na ulici a pochmurné domy
Umíráme i když svět se točí
Na zdech prázdnoty rámy

Nemoci spát a uplakaný oči
Když úsměv zemře a tvář nahodí masku
Každý chce být šťastný i když skočí
Při temnèm chladném soumraku

Když hvězdy noční oblohy vyhasnou
A pohltí je tupé denní světlo
Všichni jednou navždy usnou
Mrtvá duše i tělo

Černé mraky nad mým hrobem
A tiché slzy chtěli by téci
Umírat pod temným nebem
Není mi pomoci

Prostě chci umřít


Roztrhaná duše

29. december 2017 at 19:25 | Shadow |  Deep poems
Smutkem a žalem zničená
A se smrtí vdaná
Nešťastně zamilovaná
Cesta je temná a prázdná

Odejít tak, stát se matkou
Zemí a potýkat se z láskou

Mrtvé srdce roztříštěná duše
Plakat sama v koutě tiše
Nebude za mne mše
Srdce prostřela kuše

Tichý pláč co nikdo nevidí
Uplakaný oči mysl bdí

Cigareta v ústech a šedý dým
Pochmurný rým
Neodcházej prosím
Jestli prosit smím

Bolest na duši co svírá hrdlo
Prosím lásko neopouštěj mne to mne zabilo



Černé Slunce

25. december 2017 at 22:07 | Shadow |  Deep poems
Depresivní Černé Slunce
A pořezaný ruce
Lásko zůstaň mi naživu
Jinak si uříznu hlavu

Černá noc nad mou hlavou
Vidět rudou clonu mlhavou
Nikdy jsem se na tebe nevysrala
Do tebe se tehdy zamilovala

A ty do mne? To je ve hvězdách
Chci tě svírat v rukách
Vím jaké to je peklo
Pěkně mne to smetlo

Jako vítr karty ze stolu
A já padám jen dolu
A ty taky vím to
Vidím to

Žij pro mne prosím
Jestli smím?
Bez tebe život nedává smysl
Popletl si mi mysl

Černé nebe nad hlavami
Tak černým závojem tělo zahal mi
Zemřeš ty zemřu já
Mysli na mne a to jak tě miluji




Vánoční příběh

24. december 2017 at 22:19 | Shadow |  Short stories
Seděla tiše celá v černé a čekala na metro. Byli Vánoce. Jela od rodiny za kamarádem u kterého bydlela. V sluchátkách ji hrál Marylin Manson a nudila se na zastávce. Už se viděla doma. Připravila mu krásné Vánoce v gothic stylu. Alespoň se o to snažila. Tramvaj ji v tu dobu už domu nejela ani žádná nočka take musela jako idiot metrem a byla s toho otrávená. Už se těšila na zbytek překvapení pro kamaráda. Dárky od ni se rodině moc líbili, ale už chtěla být konečně doma k zbytku programu. Nechtěla kvůli pozdnímu příjezdu pokazit zbytek večera. Blbý intervaly. Už čeká pomalu čtvrt hodiny a jede ji to až za šest minut a sere ji to, že se musí těch několik zastávek vracet protože ji ta tramvaj už nejede. A pak s bolestí pánve se musí dojít domu. Pak ji zavolal kamarád a přál ji pěkné Vánove. Hned na to ji přijelo metro takže musela ukončit hovor. Pak ji od metra nejela opět žádná tramvaj tak musela zkusit svou fotografickou paměť. Tak šla. Nanonec trochu zabloudila, ale nakonec se domu dostala. Pak si s kamarádem začali dávat dárky a budou se dívat na jí připravené filmy. A překvapení se mu moc líbilo. Připravila jim gothic vánoce. Ano jsou to gothici. I do metalu. A trochu do punku. Ale to je jedno. Dárky se mu líbíli. Mají bílí stromeček a s rudými a černými ozdobami a bílími vločkami. A světýlka a rudé řetězy. Moc se mu to líbí. Chtěla mu udělat příjemné a krásné vánoce když je vlastně dle jeho slov hezké prakticky nikdy neměl tak dostala nápad mu udělat krásné vánoce. I přes menší komplikace se nakonec povedli dle plánu. :-) Všem přeji hezké Vánoce a Svátky a příjemný Slunovrat :-) Vaše Shadow


House on street

24. december 2017 at 16:54 | Shadow |  Photography

Slunce

24. december 2017 at 12:05 | Shadow |  Deep poems
Slzy chtěly by tèct
Není kam utéct
Slunce zapadá blíží se noc
Potřebuji pomoc


Každý mi říká bojuj
A hlavně žij a ze života raduj
Ale smích se vytratil
A mé srdce si ztratil

Bojovat pro co?
Štěstí je co?
Vzal jsi mi srdce
A rozdrtil ho prudce

Slzy tečou po tvářích
Chci se ztratit v polárních zářích
Ztratit se v mlze a být neviditelná
Raději býti mrtvá než zamilovaná


Zima kolem mne i ve mne
Tak zabij mne pomiluj mne
Lásko tato rána je nejhlubší
Když srdce pro tebe buší

Bolest co nejde popsat slovy
A co vy?
Jen se tiše smějete




Black wolf Vánoční mikro creepypasta

23. december 2017 at 22:59 | Shadow |  Creepypasta
Vždy když jsem šel spát tak se nad mou postelí objevoval ten divný černý stín s bílíma očima. Zrovna byl den před proklatými Vánocemi a já ani po práškách na spaní nemohl usnout. Byla tu noc zima a mráz. Kolem mých oken se lemovala hustá mrazivá mlha, přes, kterou nebylo nic vidět. Měl jsem pocit, že mne z toho okna z té hustè mlhy něco sleduje. Ne, že bych se úplně bál, ale byl to velmi divný pocit. Ležel jsem tak v posteli a sledoval tu mlhu jako v tranzu. Zapálil jsem si cigaretu a přemýšlel jsem proč mne ta blbá mlha tak znervozňuje když je to jen mlha. Ale pak se objevil ten rudý záblesk až jsem nadskočil z postele a málem jsem dostal infarkt jak jsem se lekl. Zvýšil se mi tep a zrychlil dech. V mlze se začali objevovat rudè stíny s bílíma očima, ale i černé stíny ve tvaru snad vlků? Vůbec jsem to nechápal a připadal jsem si jako naprostý blázen. Ale když po této noci na Vánoce o tom mluvila celá vesnice tak jsem si přestal připadat jako magor, protože tudíž hráblo nám všem, ale nikdo netušil co to bylo. Ale já cítil, že to byli vlci. A hlavně ten jeden černý vlk mi nedal spánku. Ano mělo to tvar vlka. I když mne to děsilo tak mne to i vzrušovalo. Konečně v této díře začíná sranda. Konečně se tu začíná něco dít. Tento den je už od začátku divný a temný. Nevím proč mám tyto pocity a myšlenky, ale je to divné. Vůbec to nechápu co se semnou děje. I přes den byla mlha, ale bez těch stínů. Všichni na ulicích měli stejnè prázdné pohledy jako by nic nevnímali kolem sebe. To jsem jediný kdo je takový? Ne nejsem. Jsem jako oni. Prázdný....