January 2018

konec

7. january 2018 at 0:39 | Shadow |  Blog

konec!! nemohu si vzpomenout na heslo k emailu takže ho nemohu smazat




Psychopatický sourozenci

3. january 2018 at 18:49 | ╬ Gothic Soul ╬ |  Creepypasta
Zdravím mne se přezdívá Jeff the Killer. A mé milované sestře Carol the Killer. Chtěl bych vám vyprávět náš příběh. Já se jmenuji Jeff a straním se lidem. Jako má sestra Carol. Lidé nás nemají v lásce. A nikdy neměli ani nebudou. Jsme se svou sestrou prostě jiní a odlišní. A lidé nás odstrkují jako odpad. Ano jako bysme byli kus hovna na zemi. Asi tak nás mají lidé v lásce. Tož jak by se vám líbilo takové zacházení jak zacházíte vy s námi? Tato myšlenka mi běhala stále dokola v hlavě. Měl jsem jediného kamaráda Sinara. Byli jsme jako bratři. Avšak jednoho ponurého dne před Vánoci spáchal sebevraždu. Všiml jsem si, že ho něco trápí, ale tentokrát se mi nesvěřil. Po jeho ztrátě jsem začal mít myšlenky na smrt. Až najdu ty co mohou za jeho smrt tak je rozpářu a zažijou správné utrpení. Musí zažít tu bolest co mi způsobili. Musí ochutnat tu bolest! Až po jeho smrti mi má sestra oznámila, že ho milovala. Ale bála se cokoli říci. Má sestra teď pro mne byla vším. Ale sotva jsem pohřbil bratra tak na to svou sestru. Zabiju je! Všechny! Do jednoho! Můj mozek začal přebíhat do čistého šílenství. Začal jsem se zajímat o černou magii a přemýšlet nad tím jak je oživit.

Ano mé šílenství bylo čímdál více šílenější. Tak moc jsem je chtěl oživit až jsem zešílel? Nedalo mi to. Musel jsem přijít na to jak je dostat do jakékoli formy života. Pak jsem naš něco co by mi mohlo pomoci. Najít nějakou živou schránku a a k ni připoutat jejich duše. Ale to jsem nechtěl. Nakonec jsem vykolal jejich těla a přemýšlel co dál. Nakonec jsem vymyslel , že se pokusím je přivolat do svých mrtvých těl jedním rituálem, o kterém jsem kdysi četl. Naštěstí jejich těla nebyla v úplném rozkladu. Nebyli pohřbeni ani týden. Nakonec se těla začala hýbat. Avšak oba byli vyděšení a zmatení. Navíc si většinu věcí nepamatovali. První otázka co mi padla na jazyk bylo " A jaké je to po smrti?" oba se zmateně podívali na mne. Jako by byli z kamene. Seděli na hřbitovní půdě a hleděli na sebe. " To jsem já Jeff" pronesl jsem. " Ty jsi má sestra Carol a ty můj jediný kamarád Sinar." připomínal jsem jim. " Ano my víme" pronesli současně a naštvaně. Avšak oba byli ste mrtvý. Tedy jejich těla. Házeli na mne vražedné pohledy. " Proč si nás přivolal zpět?" řekli naštvaně. " Moc jste mi chyběli" řekl jsem tak, že jsem se málem rozplakal. Vrhl jsem se jim kolem krku se slzami v očích.

" Omlouvám se. Pomstíme se lidem za to jaké jsou zrůdy!" pronesl jsem. Oba přikývli. " Asi bysme měli zasypat a zavřít naše hroby, ne Jeffe? " pronesl Sinar. " To je fakt" přikývl jsem. Tak jsme zasypali a zavřeli jejich hroby. " Tak půjdeme?" pobídl jsem je. " Kam?" nepochopili. " Hrát si" řekl jsem s šíleným smíchem. Bylo něco málo po půlnoci. Měl jsem svou výbavičku sebou. Nože, sekáčky, pilky, nůžky, a všemožné ve své černé brašně. Rozřízl jsem si ústa do tváří. Krev ta krásná krev stříkala proudem zbarvila mi oblečení i obličej. Oba na mne vyšinutě zírali. Carol si též rozřízla ústa a nakonec i Sinar. Byli jsme dobrá šílená parta psychopatů už tehdy než zemřeli. Uklidil jsem si hračky do své brašny. A celí od krve jsme šli do ulic města. Hrát si s lidmi. Kusy lidských těl a a proudy krve stříkali všude. A my se jen šíleně smáli. V čistém šílenství jsme masakrovali jednoho člověka za druhým. Ten šílený jekot a hrůza v jejich očích se strachem nás ještě více nabudila chtíčem po a pudem je masakrovat ještě více. Jak se marně snažili si zachránit své marné životy. Nádherný masakr těch prohnilých červů jménem lidi. Nakonec na nás naběhla zásahová služba. Jen já zemřel a též si ochutnal smrt protože mé tělo bylo stále živé. Carol a Sinara nešlo zab8t. Protože už mrtvý byli. Nakonec policie zjistila, že jsou oba mrtvý. A, 6e nejdou zabít. Nakonec i já byl oživen . Ze stejného důvodu jako já oživil je.